O B J E D N Á V K Y

S T Ř I H Ů :


***
* **

N Á V O D Y

Š I T Í :

návod ŠITÍ: SEDACÍ VAK - pusa

24. října 2017 v 7:55 | STŘIHY OTYLKA |  SEDACÍ VAKY
před započetím prací ještě dvě základní rady:
1/ první verzi u nového, tj. nevyzkoušeného střihu vždycky šiju z obyčejné látky, zde první vezi můžeme použít na vnitřní model a novou verzi na vrchní sundávací potah.
2/ proštepovávat švy až po vyzkoušení a vyladění nepřesností.
Povlak na výplň: plátno
Svrchní materiál: flís, bavlnu nebo mikroplyš
výplň: polystyrenové kuličky
  1. střihové díly přiložíme na rub látky a obkreslíme. Jednotlivé díly si můžeme popsat, aby nedošlo k jejich záměně. Vystřihneme s přídavkem na švy asi 2 cm
  2. nezapomeneme si vyznačit i záševky, které můžeme sešít ještě před montáží střihových dilů. U sesazování sousedících švů dbáme na to, aby byla stejně dlouhé odě strany. Pokud tomu tak není, upravíme šířku záševků.
  3. na střihu jsou abecedně popsané sousedící švy. Střih si sesadíme podle těchto značek a stejným způsobem si sestavíme i látkové díly, vždy lícem k sobě:
    • přední díl sedáku a přední díl opěradla přložíme lícem k sobě, podle vyznačeného místa sešití, srovnáme na sebe a sešpedlíme
    • zadní díl opěradla a základnu přložíme lícem k sobě, podle vyznačeného místa sešití, srovnáme na sebe a sešpedlíme
  4. sešijeme spojovací švy
  5. a při montáži a šití dále postupujeme podle abecedního značení švů
  6. přídavky na švy jsou doporučené asi 1 až 2 cm a po začištění okrajů entlem je doporučuji sežehlit do jedné strany a proštepovat.
  7. na jedné, nejlépe dolní straně ponecháme plnící otvor
  8. obrátíme na líc
  9. po naplnění kuličkami uzavřeme otvor krytým matracovým stehem
  10. stejným způsobem ušijeme i vnější potah o stejných rozměrech
  11. na potahu si ponecháme větší otvor na zip o 6 cm delší, než je délka zipu
Instalace ZIPU:
Obě strany, mezi které přijde zip vsadit, si obentlujeme.
Pak sestehujeme stranu vaku v místech, kam příjde vsadit zip. Zbylé 3 cm z každé strany přešijeme na stroji a u zipu krátce zapošijeme.
Okraje látky rozložíme do stran a pečlivě vyžehlíme.
Přesně na sestehovaný a rozžehlený otvor přiložíme zip tak, aby spirála zipu byla na jedné straně překrytá látkou asi o 1 až 2 mm, na druhé přesně lícovala se spirálkou zipu. Urovnáme si koníček a zip našpendlíme, nebo ještě lépe - nastehujeme.
Výsledek zkontrolujeme a pokud je vše v pořádku, přešijeme na šicím stroji s nasazenou speciální patkou asi 1 mm od okraje látky, na druhé straně asi 2 až 3 mm od okraje látky, těsně vedle zipové spirály.
Já používám ze zvyku jen jeden typ patky - entlovací a také to jde, i když je to trošku pracnější na přesnost.
Vsazený zip zkontrolujeme z lícové strany a pokud je vše v pořádku, vytáhneme stehovací nit a došijeme. Okraje zaentlujeme.
Na plnění vaku doporučuji ušít rukáv (něco jako kornout, kužel), výplň je silně elektrostatická a je s ní nesnadná manipulace.
VÝPOČET OBSAHU VÝPLNĚ:
 

návod ŠITÍ: SEDACÍ VAK - banán

24. října 2017 v 7:34 | STŘIHY OTYLKA |  SEDACÍ VAKY
před započetím prací ještě dvě základní rady:
1/ první verzi u nového, tj. nevyzkoušeného střihu vždycky šiju z obyčejné látky, zde první vezi můžeme použít na vnitřní model a novou verzi na vrchní sundávací potah.
2/ proštepovávat švy až po vyzkoušení a vyladění nepřesností.
Povlak na výplň: plátno
Svrchní materiál: flís, bavlnu nebo mikroplyš
výplň: polystyrenové kuličky
  1. Střih přiložíme na rub látky a obkreslíme. Vystřihneme s přídavkem na švy asi 2 cm
  2. díly přložíme lícem k sobě, srovnáme na sebe a sešpedlíme
  3. obšijeme dokola
  4. na jedné straně ponecháme plnící otvor
  5. obrátíme na líc
  6. po naplnění kuličkami uzavřeme otvor krytým matracovým stehem
  7. stejným způsobem ušijeme i vnější potah o stejných rozměrech
  8. na potahu si ponecháme větší otvor na zip o 6 cm delší, než je délka zipu
Instalace zipu:
Obě strany, mezi které přijde zip vsadit, si obentlujeme.
Pak sestehujeme stranu vaku v místech, kam příjde vsadit zip. Zbylé 3 cm z každé strany přešijeme na stroji a u zipu krátce zapošijeme.
Okraje látky rozložíme do stran a pečlivě vyžehlíme.
Přesně na sestehovaný a rozžehlený otvor přiložíme zip tak, aby spirála zipu byla na jedné straně překrytá látkou asi o 1 až 2 mm, na druhé přesně lícovala se spirálkou zipu. Urovnáme si koníček a zip našpendlíme, nebo ještě lépe - nastehujeme.
Výsledek zkontrolujeme a pokud je vše v pořádku, přešijeme na šicím stroji s nasazenou speciální patkou asi 1 mm od okraje látky, na druhé straně asi 2 až 3 mm od okraje látky, těsně vedle zipové spirály.
Já používám ze zvyku jen jeden typ patky - entlovací a také to jde, i když je to trošku pracnější na přesnost.
Vsazený zip zkontrolujeme z lícové strany a pokud je vše v pořádku, vytáhneme stehovací nit a došijeme. Okraje zaentlujeme.
Na plnění vaku doporučuji ušít rukáv (něco jako kornout, kužel), výplň je silně elektrostatická a je s ní nesnadná manipulace.
VÝPOČET OBSAHU VÝPLNĚ:

AKTUALITY

10. října 2017 v 18:06 | STŘIHY OTYLKA
V roce 2017 jsem se úspěšně zúčastnila soutěže Živnostníka roku:

 


HISTORICKÝ ODĚVNÍ SLOVNÍK

23. července 2017 v 9:55 | STŘIHY OTYLKA |  historie = GOTIKA
BARCHAN: tkanina, jejíž osnova je lněná a vetkání bavlněné (Winter a Zíbrt, 1892)

BARET je pokrývka hlavy. Velmi oblíbená zejména v 15.stol. (Kýbalová, 2001) Též byl nejpozději od 13.st. nošen i příslušníky některých duchovních rytířských řádů (např. Johanité). Biretus, biretum, bonet, ang. biretta - Biret = hranatá čepička nošená kněžími římské katolické církve, kteří jsou v černém, biskupském purpuru nebo v kardinálské červeni. Odvozená od beret, beretta, barret. Původně pokrývka hlavy, obtížně odlišitelná od aumusse (pozdní 13., ranné 14.století). Biret je též součástí akademického šatu (vestitus scholasticus) rektorů univerzit.
BATVAT : prošívaná čapka, nošená jako měkká ochrana hlavy pod helmicí nebo kroužkovou kápí. Jednalo se o součást tzv. "měkké zbroje".

BLŮZA, halenka: horní díl ženského oděvu z lehké látky

BRUCHY: spodní prádlo, nejčastěji v délce ke koleni, k němuž se uvazovaly dělené nohavice.

COTTE: od počátku 14. století to byl nový typ základního oblečení, který bylo možné nosit i jako samostatný oděv. Podle potřeb a možností nositele byl tento oděv pravděpodobně oblékán přes spodní oděv, nebo na místo něho. Muži je nosili volnější, ženy těsnější. Byl nošen volně, nebo přepásaný, jeho rukávy bývaly těsné i volnější. (Kýbalová, 2001)

COTTEHARDIE, cotte-hardie, cotardie: velmi módní svrchní oděv nošený muži i ženami od třicátých let 14. století. Býval téměř výhradně pořizovaný z drahých látek a byl náročného střihu, proto byl vyhrazen urozeným a movitým.
Cotardie je charakteristický těsným střihem na tělo a úzkým pasem. Mužský cotardie býval vpředu otevřený a zapínaný na knoflíky, měl volnější rukávy v nadloktí a úzké na předloktí, často opět spínané na knoflíčky. Ženský cotardie zdůrazňoval štíhlou ženskou postavu. Býval nejčastěji vypasovaný zadním šněrováním a míval široký výstřih. Rukávy byly nejčastěji dlouhé úzké, často na předloktí spínané na knoflíčky

Čepec, čapka, čepice, lat. mitra, fr. coiffe, něm. haube, it. cofea, ang. coif, šp. cofia - pokrývka hlavy nošená od 11. a 12.stol po celý středověk mnoha tvarů, přičemž mitra (infule) byla v té době také označení pro pokrývku hlavy kněží. (Zíbrt, 1892, Kýbalová, 2001). Kybalová (přednáška 4/2006) pravila, že velmi rozšířená, bílá čepička s vázáním pod bradu, plátěná, nošená oběma pohlavími po celé 13. a 14. století byla zvána česky "čepec" (ang. coif)

DALMATIKA, tunicella: svrchní liturgické roucho jáhna římského obřadu, společně s tunicellou a kasulí bývá označován jako ornát (Bravermanová, Lutonský, 2001)

EMPÍROVÝ STŘIH: šaty s vysokým pasem pod prsy a hlubokým kulatým výstřihem

FĚRTOCH šorc, šorec, vokasnice, kasanka, kasanice, pásmice, všertuch, šertuch - kus látky uvazovaný do pasu, zástěra (Zíbrt, 1892)

FIŽÍ: náprsní nabíraná krajková, volánková ozdoba šatů a košil, halenek, tunik

FRAK: slavnostní pánský společenský večerní oblek

GARDCORP, gardecorpe, garde-corp, hérigaud, herigaute, hergot, angl. hery goud, nem. riesekappe: nosili od 13. do první asi čtvrtiny 14.- století muži i ženy. Byl to velmi oblíbený typ svrchníku. Šil se tudíž z teplých, nejčastěji vlněných tkanin, podšíval se, někdy i krátce střiženou kožešinou. byl volnějšího střihu, suknice byla rozšířená, domnívám se, že zejména vkládáním klínů. Pokud nositel jezdil na koni, nechal si v přední a zadní střední vertikále asi od boků dolů udělat rozparek - mohl tak lépe nasedat a sedět na koni obkročmo. Rukávy byly přišité zvlášť, v ramenním švu buď nařasené do drobných četných skladů nebo hladce přišité. Byly poměrně široké, téměř obdélníkového nebo čtvercového tvaru, téměř "rovné", dlouhé - někdy i delší než paže. Na přední straně měly typický průstřih, kterým bylo možné prostrčit ruku. Garde-corps měl často integrovanou kápi, aby lépe chránil proti chladu, větru a dešti. Délka oděvu byla opět různá - od poloviny lýtek asi ke kotníkům. Během druhé 1/4 14. století byl postupně nahrazován jinými, tehdy módnějšími, typy svrchníků, jako např.surcottem, později asi od 40. let 14. stol. stále více vypasovanými typy svrchních kabátců.

GEPENT: módní dámský čepeček.

HACE: kratší mužské i ženské spodní prádlo k němuž se uvazovaly dělené nohavice. Z ikonografickým pramenů máme toto spodní prádlo doložené i u žen (dámské hace z 15. století jsou vyobrazeny na fresce umučení sv. Barbory v diecézním muzeu v Plzni).
Vzhledem k dobové morálce bylo ve 14. století téměř nemožné zobrazovat intimní dámské spodní prádlo, proto máme jeho podobu spolehlivě doloženou až z počátku 15. století v souvislosti s novým žánrovým pojetím. Na přelomu 14. a 15. století a na počátku 15. století je pánské a dámské spodní prádlo ve třech základních podobách téměř shodné. (ZDROJ: https://forum.livinghistory.cz/viewtopic.php?t=1947)

HALENKA, blůzka: horní díl ženského oděvu z lehké látky

HENNIM, roh, roskop, něm. rosskopf, roskopij, burgundský čepec, hanlivě chomút, hennin (fr. angl): označení vysokých módních pokrývek ženské hlavy. Slovo hennin také skutečně vzniklo z nepochopení původní nelichotivé poznámky. Módní byl od 1380 do konce 15.století. Dvojrohá forma hornerhaube (chomůty, rohy, fr. coiffure a cornes, it. sella) byla rozšířená do 60.let 15. stol a byla velmi oblíbená na burgundském dvoře. Forma zvaná sturz byla velmi oblíbená i v českých zemích. (Zíbrt 1892, Boucher, 1965, Kýbalová 2001)

HOUPELANDE: dlouhé, bohatě řasené oděvy s širokými rukávy, které nosili muži i ženy. Rukávy tohoto oděvu běžně dosahovaly až na zem. Bývaly bohatě zdobené vykrajováním a podšité kontrastní látkou. Ženské houpelande mívaly zdůrazněn zvýšený pas.
Střihově je oděv rozdělen na těsně tvarovaný živůtek s hlubokým výstřihem do V a širokou rozšířenou sukni. Ve výstřihu je vložen tzv. prsník, punt, pantlík. Tento oděv se objevuje od třetí čtvrtiny 14. století a je módní po větší část 15. století. (Kýbalová, 2001)

CHAINSE, chansil: košilka, spodní dámský oděv zhotovovaný z plátna, polohedvábných i hedvábných látek v závislosti na postavení majitele, často též s ozdobnými lemy. Výstřih u krku býval leckdy sepjat ozdobnou sponou. Bývaly volnější i přiléhavé, tvarující postavu. Jejich vypasování bylo většinou dáno šněrováním. V dobové milostné písni "Lanval" autorka Marie de France naznačuje, že některé svůdné dámské košilky mohly mít na boku otevřený šev, který zčásti tělo odhaloval. Podobnou spodní košilku má Ježíšek na oltářním deskovém obrazu Zbraslavská Madona (Zbraslav, farní kostel, dříve klášter, sv. Jakuba Většího, kolem roku 1360). (ZDROJ: https://forum.livinghistory.cz/viewtopic.php?t=1947)

CHAPEAU: velmi módní pánský špičatý klobouk, vzadu a po stranách s přehrnutým okrajem. Byl nošen jako lovecký (je doložený i u žen) i jako reprezentativní, často podšitý vzácnou kožešinou a bohatě zdobený. Též klenot v heraldice. (ZDROJ: https://forum.livinghistory.cz/viewtopic.php?t=1947)

CHAPEL: velmi módní ozdobný nízký diadém. Býval bohatě zdobený perlami a kameny. (ZDROJ: https://forum.livinghistory.cz/viewtopic.php?t=1947)

JAGUETTE: mužský vypasovaný krátký kabátec se stojáčkem, třetí čtvrtina 14 stol.

KABÁT, plášť druhy:
  • PALETO: volný kabát nebo plášť střihu do A. Délka bývá různých délek. tj. po pas, nebo ke kolenům
  • PELERÍNA: krátký plášť nebo kabát bez rukávů
  • REDINGOT: plášť, přiléhavý pase, jehož zadní část má podobné střižení jako frak, s bočními švy, umístěnými pod lopatkami, s obloukovitým tvarováním. K dolnímu okraji se rozšiřuje. Může být jednořadý i dvouřadý.
  • TRENČKOT: jednořadý nebo dvouřadý plášť sportovního typu se širokými klapami a větším límcem. Střihové řešení: náramíky, sedla, klínové (raglánové) rukávy
  • TUNIKA: svrchní plášť košilového střihu, často se nosí přepásaný
KABÁTEC druhy:
  • JAGUETTE: mužský vypasovaný krátký kabátec se stojáčkem. Délka nad rozkrok, třetí čtvrtina 14 stol.
  • KABÁTEC: zprvu spodní krátký prošívaný kabátek pod zbroj, později se šijí s nízkým spojáčkem. Kolem roku 1360 vzníká jaguette jako samostaný svrchní oděv.
  • WAMS: vyvinul se ze spodního oděvu pod zbroj na počátku 14. století. V původním smyslu též spalnieř.

KALHOTY: kalihoty, strč. hacě, škabryně, lat. bracha, angl. braccas, fr. braies, braieul, braiol, bradel, brayer, braggier, ir. trius - dlouhá tradice již od dob Keltů a Germánů. Velmi oblíbené na severu Evropy, kde se udržely dlouho, v jiných částech Evropy záhy převládají dělené nohavice. Mohou být různých tvarů, v ranném středověku jsou obecně volné. Z Orientu, středomoří, Španělska a Irska doloženy i krátké kalhoty těsně pod kolena. Ve vrcholném středověku v Evropě kalhoty pravděpodobně mizí. Kalhoty jsou typické pro Vikingy, Galy, Angly, Sasy. Mongoly, Kumány a Araby. (Vaverka, 2003)
Nohavice, nohavicě, hnátnice, nábedrnie, něm. hosen, rohrenhosen, beinkleidung, beinlinge, fr. chauces, chauches, vik. hosa, lat caligae, pol. nogawice: dělené, uvazované ke spodkům. Tvořily pár samostatných nohavic - bedra, nábedrnie. Zatímco pracující je mívali volnější (doložené jsou volnější i u papežské stráže ve 3/4 14. st.), nobilita je nosila úzké. Objevují se i jako mi-party, tedy každá nohavice jiné barvy. Materiály bývaly různé nejen s ohledem na postavení majitele, ale i na účel nošení. Doložené jsou i dámské nohavice v délkách po koleno i vysoké k rozkroku. Krátké nohavičky mívaly nahoře tkanici pro upevnění nad kolenem, pod kolenem se někdy ještě stahovaly podvazkem.
Podvazek - řemínek s přezkou a nákončím (prakticky se jedná o malý pásek), kterým se fixuje krátká nohavička nebo dlouhá nohavice k holeni těsně pod kolenem, aby nesjížděla a netáhla dolů. U krátkých nohavic které dosahovaly kousek nad koleno byla nahoře navíc tkanice, která se uvázala nad kolenem a podvazek je pak fixoval pod kolenem. Od druhé poloviny 13. století prokazatelně nosili podvazky muži i ženy (Buben - Encyklopedie heraldiky, 1997).

KAPUCE druhy:
  • KÁPĚ, kapuce: mohla být samostatný díl, nebo sešitá s pláštěm. V módě byla i úzká varinta s náprsenkou a se špicí až ke kolenům.
  • KUKLA: kapuce obepínající hlavu
  • KAPUCE S CÍPY: z předního dílu kapuce vychází dlouhé cípy volně vysící na hrudi
KARNÁČ, garnach: cestovní, nebo svrchní plášť kryjící oděv proti nepřízni počasí a prachu. Jsou v něm ale dost často vyobrazováni příslušníci inteligence, například učitelé a doktoři. Široký, volnější, navlékal se přes hlavu. Mohl mít rukávy libovolné délky.

KOŠILE název KOŠILE měl v historii jiný význam, nosila se jako dlouhé spodní prádlo:
čechel, čechl, čechlík, rubáš, rubáč, rub, ruby,, něm. hemd, hemdelin, niderkleit, niderwat, fr. chemise, kemise, chemisette, chainse, it. interula, camicia, arab. kamis, eri, hajaba, džeba, pol. czechel: spodní košile s rukávy nebo bez jak pro muže, tak ženy, spodní oděv zhotovovaný z plátna, polohedvábných i hedvábných látek dle postavení majitele, často s ozdobnými lemy. Pánské bývaly volnější, dámské přiléhavé, tvarující postavu. Dobové milostné písně naznačují, že některé dámské košilky měly šev, který zůstal na boku volný a zčásti tělo odhaloval (Wolfram von Eschenbach - Parzival). Jejich vypasování bylo většinou dáno šněrováním (od 12. stol, velmi módní bylo v 13.stol).Předpokládá se, čechl je synonymum košile, rubáš se lehce liší, ale není snadné určit jak přesně. (Vaverka, 2003, Zíbrt 1892)

KRINOLÍNA ang. fartingale, šp. verdugato: se poprvé objevuje ve Španělsku r. 1470, ale velkého rozmachu se dočká až od 16. století. Prvotní forma byly obruče upevněné z vnější strany sukně barevně odlišnými pruhy látek. (Boucher, 1965)

KRUSELER: typ šlojíře (závoje). Část lemující obličej má našité bohaté volánky. Oblíbený v Anglii, Německu a v Čechách. Od r. 1340 krátce po začátek 15.stol, přičemž nejblíbenější byly kolem poloviny 14.stol (Kýbalová, 2001)

KRZNO druhy:
  1. zimní plášť podšitý kožešinou
  2. spodní měkký oděv pod zbroj
KYTLE kytlice. perkytle, něm. Kitel, kitlik: mužský i ženský pracovní oděv známý již od 12.stol též jako slavnostní oděv cechovní. (Zíbrt. 1892, Kýbalová 2001)

OKRUŽÍ, ožiedlie, obojek- staročesky výstřih, jež v renesanci přešel na označení velkých nabíraný límců (Vaverka, 2003)

ONUCE, ovinky: lat. soccus, něm bundschul: pruh látky pečlivě ovinutý okolo chodidla, ve funkci dnešních ponožek či podkolenek (Zíbrt, 1892)

OPLEČÍ, opléček, rukávce, oplecko, opleček, voplečí, prsník, lat. armilla či amiculum (?), loktušky, loktuše něm. lakentuch: rukávce, horní část spodního ženského oděvu kryjící plece a prsa, oblékaný přes rubáš (Zíbrt, 1892, Měřínský, 2002)

PÁS, opasek: má užitnou i ozdobnou funkci. V historii býval podle použitých materiálů odznakem společenského postavení majitele, leckdy zdobený zlatem a drahokamy.

PELICON: eliptický plášť

PEPLUM: volán v pase na sukni, šatech, halence nebo saku

PLACHETKA, zavití, zavíjěnie, závoj, rouška, pentlík, podvika, paučník, šatek, plachetka, samokrutník, samokroutek, hedvábník, lat vitta, lat. peplum, něm. bulle, fr.cuevre-chief, pol. zawoj, ruszka, ruszyca, swoyk, zawojka - druhy závojů používané od ranného středověku (Zíbrt, 1892) Dokonce se vyskytuje i označení čechlík, jež obvykle značí košili. Slovo pentlík (pol. patlik, petlik, crinale) také může značit korunku, stuhu, ozdobu dívčí hlavy (14.stol). (Kýbalová, 2001)

PLÁŠŤ: chrání nositele před nepřízní počasí a současně je i nezbytným módním doplňkem oděvu. Bývaly z různých materiálů, i podšité kožešinou, leckdy zdobené bohatými lemy, v historii i s vyšitými perlami a kameny, či zdobené rolničkami a zvonečky, některé s krátkým límcem, či kapucou. Zapínané byly na knoflíky, spony, pásky a střapce.
DRUHY PLÁŠ'TŮ v historii byly rozděleny na mnoho různých typů dle účelu i s ohledem na společenské třídy:
  1. pelicon = eliptické
  2. polokruhové
  3. třičtvrtěkruhové
  4. kruhové
  5. karnáč = na pomezí pláště a svrchního oděvu
  6. hérigaud = cestovní plášť s kapucou a dlouhými rukávy
  7. tallium = střih ve tvaru T nebo Y
  8. rheno - krátký plášť bez kapuce, podšitý velmi drahými kožešinami, od 12. století (Norrris, 1927)
PONOŽKY, Chauces, chaussures: šité látkové ponožky (Norris, 1893)

PRSNÍK, pantlík, punt, pol. záloha: velmi nákladně zdobená látka vložená do hlubokého výstřihu šatů zejména u módy burgundského dvora (15.stol), u českých zemích od konce 15.stol (Winter, 1893)

RAGLÁN: oděv s klínovým rukávem

RUKAVICE: nosili je muži i ženy. Lišily se nejen podle účelu pro který byly zhotoveny (lovecké, cestovní, švihácké, bojové), ale samozřejmě i s ohledem na společenské třídy. Primárně chránily ruce, ale byly i ozdobou oděvu. Snem mladých šviháků byly drahocenné benátské rukavice. Slavnostní rukavice mocných byly často zdobené i perlami a drahými kameny. Bojové pak bývaly zesíleny kovovými puklicemi, kroužkovým pletivem, šupinami, nebo byly přímo kované - plátové. Rukavice měla i symbolický význam jako důkaz a vůle suveréna, jako doklad vyslance místo pověřovacích listin, jako záruka dodržení smlouvy, při předávání půdy lokátorům, při udílení práva razit mince, atd.
ZDROJ: https://forum.livinghistory.cz/viewtopic.php?t=1947

RUKÁV druhy:
  • BALONOVÝ: nabíraná hlavice v půramku krátký, nebo polodlouhý
  • RAGLÁNOVÝ: klínový rukáv je střižen z jenoho kusu látky od krku do podpaží
  • PACHY gotické ozdobné delší úzké pruhy látky ve formě falešných rukávů, připevněné v průramku, nebo v lokti. Bývaly přivazovací, připínací, nebo pevně všité do oděvu. Bývaly nejrůznějších tvarů i délek použávané v dámské i mužské módě k oděvu s úzkými rukávy. Běžně se podšívaly barevnou látkou, kožešinou (popelkou = kožešina šedých sibiřských veverek). Je možné, že jejich vznik jako módní ozdoby oděvu původně iniciovaly úzké rukávy zapínané na předloktí řadou knoflíčků. Když se všechny knoflíčky rozepnuly, otevřel se rukáv na předloktí a visel od lokte dolů jako pach. (Kýbalová, 2001)
SUKNICE někdy též sukně, sukně choděcí: pod tímto označením se objevují jak mužské tak i ženské oděvy. Chudí nosily kratší a prosté z hrubého sukna (šeř, šeřina), bohatí, duchovní, soudci a lékaři nosili naopak sukně dlouhé a z drahých látek (samety), leckdy podšité kožešinou.
ZDROJ: https://forum.livinghistory.cz/viewtopic.php?t=1947

SURCOT: svrchní mužský i ženský oděv na pomezí šatové sukně a pláště, bez rukávů nebo krátkým širokým rukávem a běžně nošený od 13. století. Mužské surcoty sahaly ke koleni i níže, někdy bývaly na boku otevřené a byly zpravidla přepásané. Průramky bezrukávového surcotu se prohlubovaly a byly často lemované výšivkou, či kožešinou. Těsnější bývaly spínány na knoflíky vpředu, nebo na rameni. Ženské surcoty bývaly zpravidla ve stejné délce jako šaty a bývaly přizpůsobovány účelu nošení. Lovecké dámské surcoty tak bývaly nejenom v obvyklé délce, ale i kratší, cca do poloviny lýtek (Kodex Manesse).

ŠLOJÍŘ: ženský závoj nošený s diadémem, nebo s čepečkem i jako samostatné zavinutí hlavy.

TUNIKA: svrchní plášť košilového střihu, často se nosí přepásaný
Roccus, cotta, camisia, později rocheta, superpelliceum, komže - bílá nezdobená tunika zvonovitého tvaru nošené klérem v chóru nebo biskupi při procesích. (Bravermanová, Lutonský, 2001)

VARKOČ vafnrok, z něm. Waffenrock: suknice nošená urozenými bojovníky, či služebnými vojáky přes zbroj (u neurozených družiníků a milicí označovala příslušnost). Bývala v erbovních barvách nebo s erbem majitele. Varkoč urozených bojovníků býval často velmi zdobený (mnohdy protkávaný zlatem, vyšitý perlami a posázený drahými kameny) a ze vzácných látek (samety, brokáty, hedvábí), aby odpovídal postavení svého majitele. Wolfram von Eschenbach dokonce v jedné písni zmiňuje jako kurtoazní zástavu lásky spodní dámskou hedvábnou košili, jež dostal král od své choti, aby ji nosil v boji oděnou přes zbroj jako varkoč.
(Winter a Zíbrt, 1892)

ZÁHUBÍ, podhubek, barbette, pol. podwika, podwiczka, podwijeczka, podwijka, podwijadlo: rouška, jež kryje ženskou bradu spínaná bud nahoře na hlavě, nebo na boku (Winter, 1893)

Zástěra, šorc, šorec, vokasnice, kasanka, kasanice, pásmice, fěrtoch, všertuch, šertuch - kus látky uvazovaný do pasu, zástěra (Zíbrt, 1892)

návod ŠITÍ: ŽUPAN S KAPUCÍ

16. července 2017 v 9:08 | STŘIHY OTYLKA |  ŽUPAN
před započetím prací ještě základní rady:
1/ první verzi u nového, tj. nevyzkoušeného střihu vždy šiju z obyčejné látky
2/ zkoušet, zkoušet, zkoušet...
3/ proštepovávat švy až po vyzkoušení a vyladění nepřesností. Každá postava má různé zaoblení a disproporce. Ty jsou potřeba upravovat až při šití.
Střih rozložíme na rub látky a pečlivě obkdreslíme všechny díly, Vystřihujeme asi s 3 cm přídavkem na švy. Na střihu je vyznačena linie osnovy, pečlivě ji dodržte, jinak se budou rukávy kroutit.
Pak si položíme lícem k sobě tělo županu a sestehujeme ramena a boky. Župan vyzkoušíme. Pokud potřebuje nějaké úpravy, ve švech, podle potřeby švy povolíme, nebo naopak boky či ramena zúžíme. Pokud je vše v pořádku, přešijeme na stroji.
Po té vyměříme a provedeme VSAZENÍ RUKÁVŮ
Pozor, na záměnu rukávů. Strana náležející k přednímu dílu, je více vykrojená. Znovu průběžně zkoušíme. Pokud je rukávová hlavice větší, pečlivě postupujeme podle návodu v článku.
Po našití rukávů přistoupíme k vypracování kapuce a průkčnu. Zadní délka průkrčníku musí souhlasit se zadní průkrčníkovou částí kapuce. Délku vyladíme záševkem na náramenicí a sešijeme několik spojovací šev kapuce. Po vaszení do zadního průkrčníku kapuci přišijeme.
Pak vyměříme šířku předních dílů. Oba díly musí být souměrné. Určíme si umístění kapes a přišijeme. Jejich umístění opět musí být souměrné.
Po jejich přišití vyměříme délku rukávů a dolního okraje županu.
Nakonec upravíme přední okraj županu s kapucí. Přebytečnou látku zahrneme, zastřihneme a celý přední okraj županu proštepujeme.
VYBRANÉ STŘIHY:
Župan s kapucí
na teplé zachumlání
e-shop zdarma

179,- Kč
Dostupnost: 10 dnů

návod ŠITÍ: Empírová šněrovačka

19. června 2017 v 18:31 | STŘIHY OTYLKA |  historie = EMPÍR
před započetím prací ještě základní rady:
1/ první verzi u nového, tj. nevyzkoušeného střihu vždycky šiju z obyčejné látky
2/ zkoušet, zkoušet, zkoušet...
3/ proštepovávat švy až po vyzkoušení a vyladění nepřesností. Každá postava má různé zaoblení a disproporce. Ty jsou potřeba upravovat až při šití.
Na vyžehlené látce srovnáme střižené okraje. Složíme ji po délce na polovinu lícovou stranou dovnitř a sešpendlíme na pevných okrajích, aby se nesmekala. Na takto připravené látce poskládáme jednotlivé střihové díly, řád
ně přišpendlíme. Obrysy obkreslíme přesně krejčovskou křídou a přikreslíme si i švové přídavky. Po stranách po dvou centimetrech, na horním i dolním okraji po 1,5 centimetru. U dolního okraje nejméně 3 cm. Jednotlivé díly střihu vystřihneme.
Po té střih sejmeme a linie prostehujeme dlouhým stehem stehovací nití. Stehy necháváme volné,
obě vrstvy látky mezi sebou prostřihneme. Nesmíme zapomenout prostehovat i středy dílů na přeložené látce.
MATERIÁL:
  • svrchní látka
  • podšívka = pevnější měkké plátno
  • vlizelín
  • výztuha = tuhý provázek, nebo tenoučká kostice
  • šikmý proužek
  • vázačka
POSTUP:
Sešijeme boky k sobě a vyzkoušíme. Na zkoušce si vyměříme vsazení prsních košíčků. Na košíčku jsou dva a dva široké záševky proti sobě. Ty nejdříve sestehujeme a košíček přijde vsadit do přednice šněrovačky. Na střihu jsou paposané strany košíčku aby nedošlo k jejich záměně. Všechny záševky totiž nejsou stehně velké. Přebytečnou látku záševků složíme ku straně, ale zatím ji neodstřihneme.
Pak si sesadíme obou díly přednice a přebytečné okraje si vyznačíme stehovkou. Křída se při práci smaže. Přebytečné okraje nestříhejte, dírky (štěrovací) u těsných vypasovaných živůtků potřebují zpevnit více vrstvami látky.
Podle typu střihu vytvarujeme pasové záševky.
Při vyzkoušení oděvu si všimneme, zda se látka nikde nekrčí a okraje těsně přiléhají k sobě. Pokud je vše v pořádku ia na košíčkách, švy můžeme přešít na stroj a odstřihnout přebytečné švové přídavky na šněrovačce i na košíčcích.
Stejným způsobem ušijeme i podšívku do šněrovačky z pevnějšího plátna (včetně záševků), obě rubové strany k sobě přiložíme a podél zapínání sešijeme podšívku se svrchní látkou. Kolem horního i dolního okraje ponecháme nesešité. Po obrácení na líc a urovnání, pečlivě vyměříme podle typu korzetu umístění tunýlků pro protažení provázku jako výztuhy. Šířku tunýlků volíme podle šířky provázku. Provázek volíme tuhý, z přírodního materálu, například konopí.
Empírové šněrovačky, na rozdíl od barokních, nebo rokokových a potom i viktoriánských korzetů, kde byl známý důraz na štíhlý pas, především podpíraly a oddělovaly prsa (na rozdíl od kónických rokokových korzetů, které byly vpředu hladké) a na štíhlý pas nebyl kladen tak velký důraz (spíš na obecně štíhlou, vzpřímenou postavu).
Nebyly také tak pevně vyztužené - většina dochovaných šněrovaček z téhle doby používá techniku provázkové výztuhy.
Každý provázek opatrně protáhneme do tunýlku, přišijeme podšívku na dolním i horním okraji.
Další výztuhou bývala plochá dřevěná výztuž v "kapse" vpředu. Anglicky se té výztuži říká busk, český ekvivalent je nejspíš planžeta / špachtle.
Krajové švy začistíme šikmým proužkem. Tím zároveň zafixujeme i ukotvení výztuh.

ŠNĚROVÁNÍ:U šněrovačky si na zadním díle vyznačíme dírky pro štěrování, vytvoříme malé dírky a pečlivě obšijeme.
Dírky musí být přímo proti sobě, aby nebyla přednice deformovaná.
První dírku umistíme nejméně 1 cm pod horním okrajem, další otvor přijde 1 cm nad pas. Další dírky rozměříme pravidelně v části nad pasem i pod pasem.

VYBRANÉ STŘIHY:
e-shop zdarma

207,- Kč
Dostupnost: 10 dnů

návod ŠITÍ: Dámský kabátek

29. května 2017 v 19:10 | STŘIHY OTYLKA |  historie = TURNÝRA
SPOTŘEBA LÁTKY :
2 x délka živůtku + 1 x délka rukávu = 120 cm šíře 140 cm
před započetím prací ještě základní rady:
1/ první verzi u nového, tj. nevyzkoušeného střihu vždycky šiju z obyčejné látky
2/ zkoušet, zkoušet, zkoušet...
3/ proštepovávat švy až po vyzkoušení a vyladění nepřesností. Každá postava má různé zaoblení a disproporce. Ty jsou potřeba upravovat až při šití.
Vypracovaný střih položíme na látku.
Díly vystřihneme s přídavkem na švy 5 cm na záložky. Nastehujeme prsní a pasové záševky, na předních i zadním díle. Nastehujeme zesazení ramen a boků a naznačíme si zapínání předního dílu. Podložení předního dílu (zapínání) položíme vliselíem, zahneme do rubu a zažehlíme.
U střihu č. 2017 (viz níže) límec není. Proto průkrčník i s předním dílem podložíme vhodnou látkou a zpevníme vlizelínem, stejjně jako u zapínání.
Při zkoušce zkontrolujeme sklon a šíři ramen, správnost vypracování záševků a šiři pasu na předních i zadním díle. Pokud jsou někde nedostatky, opravíme je přestehováním záševků a boků.
Musíme si uvědomit, že v historii byl módní úzký pas stažený korzetem, a tudíš i kabátek byl značně vypasován.
Podložíme zapínání předního dílu vlizelínem, přežehlíme a proštepujeme.
U rukávů sešijeme boční švy a dvojím nastehováním navolníme rukávovou hlavici, aby šla lépe vsadit do průramku. Vyzkoušíme, zda je vše v pořádku, upravený rukáv nastehujeme a přešijeme na stroji.
Pokud chceme u kabátku i límec, spodní díl límce zpevníme nažehlením vliselínu. Předšijeme si límec na šicím stroji a po lícní straně prostehujeme podél švu tak, aby se nekroutil a pěkně přisedl na ramenou. Pak vsadíme spodním dílem do průkrčníku. Vyzkoušíme a pokud je vše v pořádku, krytým stehem opatrně, ale pevně přišijeme volný svrchní díl límce do průkrčníku.
Pak 2x zahneme, spodní okraje rukávu a dolního okraje a proštepujeme.
Nakonec vyšijeme knoflíkové dírky a přišijeme knoflíky.

návod ŠITÍ: ŠATY SVATEBNÍ č. 1022

25. dubna 2017 v 17:07 | STŘIHY OTYLKA |  ŠATY
před započetím prací ještě základní rady:
1/ první verzi u nového, tj. nevyzkoušeného střihu vždycky šiju z obyčejné látky
2/ zkoušet, zkoušet, zkoušet...
3/ proštepovávat švy až po vyzkoušení a vyladění nepřesností. Každá postava má různé zaoblení a disproporce. Ty jsou potřeba upravovat až při šití.
4/ při volně papíru na střih jsem pamatovala na několikanásobné použití. Překreslovat jej na pevnější papír nemusíte, pokud se papír roztrhne, můžete si jej slepit
Materiály:
  1. podšívka živůtku
  2. látka šatů = satén, hedvábí aj.
  3. svrchní látka na zřasení = krajka, tyl aj.
  4. vlizelín
  5. kroužky na šněrování
.
Střih přiložíme na rub látky obkreslíme křídou, střih obstřihněte 2 až 3 cm od papíru, dolní okraje asi 5 až 7 cm. Kolem papírového střihu si látku prostehujeme stehovou. Je z čisté bavlny a lehce se trhá, neničí látku. Tím budeme vidět okraj střihu i z lícové strany a lehce nám půjdou švy sesadit.

POSTUP:
Sešijeme ramínka, přední i zádové a boční švy kousek pod pas. Stačí asi 25 cm a oděv vyzkoušíme. Na zkoušce si vyměříme sezazení obou dílů přednice a přebytečné okraje si vyznačíme stehovkou. Křída se při práci smaže. Podél stehovky u šněrování na zadním díle přijde podžehlit vlizelín. Přebytečné okraje zde nestříhejte, štěrovací dírky u těsných vypasovaných živůtků potřebují zpevnit více vrstvami látky.
Při vyzkoušení oděvu si všimneme, zda se látka nikde nekrčí a okraje těsně přiléhají k sobě. Pokud je vše v pořádku, stejným způsobem ušijeme podšívku do živůtku (včetně záševků) obě lícové strany k sobě přiložíme a sešijeme podšívku se svrchní látkou. Kousek kolem horního okraje ponecháme nesešité, aby živůtek šel obrátit na líc. Po urovnání pečlivě přišijeme podšívku i kolem horního okraje a vyžehlíme.
ZAPÍNÁNÍ:
U šněrovačky si na zadním díle vyznačíme dírky pro štěrování, vytvoříme malé dírky a pečlivě obšijeme.
Jako druhou variantu můlžeme zvolit všití háčků, nebo oček na tkanici. Tyto všíváme těsně k okraji z rubové strany (aby nebyly vidět stehy, ale očka vystupovala zpoza okraje ven) nebo je můžeme vsadit přímo do krajového švu. Dírky, nebo háčky, či poutka (očka) musí být přímo proti sobě, aby živůtek nebyl deformovaný.
SUKNĚ:
Pokud horní díl šatů je v pořádku, můžeme našpendlit švy sukně. Každá látka se chová trochu jinak a je možné, že bude potřeba tvar sukně přizpůsobit vašim požadavkům. Vyzkoušíme oděv, doladíme tvar a pokud je vše v pořádku, švy přešijeme na stroji a okraje obentlujeme.
ZAČIŠTĚNÍ OKRAJE SUKNĚ
Každá látka má snahu se při šití natahovat, proto musíme okraj šatů a sukně znovu vyměřit. Zde budeme potřebovat pomoc další osoby. Stoupneme si na vyšší pevnou podložku (stůl, židle, schody, nižší rovný kus pevného nábytku) Druhá osoba měří výšku sukně, tj rozdíl mezi podložkou a okrajem oděvu od podložky vzhůru.
Na vyměřování spodního okraje může použít zcela jednoduchou pomůcku:
Mezi nábytkem natáhneme provázek nebo kousek vlny, který pokřídujeme. Pak se během našeho otáčení křída nanese ve stejné výšce oděvu.
Po té upravíme tvar vlečky a celý spodní okraj 2 x zahneme a ručně drobným stehem okraj začistíme. Je to sice pracnější, než-li přešití na stroji, ale námaha se vyplatí.
Na model Květoslava č. 1022 vhodným způsobem nařasíme svrchní látku a krytým stehem na vybraných místech přišijeme. Na okrajích živůtku a v bočním švu řasenou látku můžeme opatrně přišít na stroji.
VYBRANÉ STŘIHY:
e-shop zdarma

283,- Kč
Dostupnost: 10 dnů
e-shop zdarma

255,- Kč
Dostupnost: 10 dnů
e-shop zdarma

217,- Kč
Dostupnost: 10 dnů

návod ŠITÍ: Princesové oděvy

24. dubna 2017 v 21:01 | STŘIHY OTYLKA |  Princesové oděvy
SPOTŘEBA LÁTKY:
  • ŠATY = 1 x délka živůtku + 2 x délka sukně + 1 x délka rukávu = 210 cm
  • SAKO = 1 x délka oděvu + 1 x délka rukávů = 120 cm
  • HALENKA = 1 x délka živůtku + 1 x délka rukávů = 120 cm
  • KABÁT = 2 x délka kabátu + 1d délka rukávů = 250 cm
vložka = 0,48 m na 70 cm šíře
krajovka = 1 m (podle lemu dolního okraje)
2 potítka
6 knoflíků
1 zip do boku = 18 cm
Materiál s vlasem (samet, manžestr, froté, flauš...) stříháme PO vlasu - jenom manžestr a samet PROTI vlasu - to proto, abychom po čase neměli "vyleštěný" zadek po sezení
před započetím prací ještě základní rady:
1/ první verzi u nového, tj. nevyzkoušeného střihu vždycky šiju z obyčejné látky
2/ zkoušet, zkoušet, zkoušet...
3/ proštepovávat švy až po vyzkoušení a vyladění nepřesností. Každá postava má různé zaoblení a disproporce. Ty jsou potřeba upravovat až při šití.4/ při volně papíru na střih jsem pamatovala na několikanásobné použití. Překreslovat jej na pevnější papír nemusíte, pokud se papír roztrhne, můžete si jej slepit. Švy na střihu popisuji, aby bylo zřejmé co s čím sešít.

POLOŽENÍ STŘIHU
Díly vystřihneme s přídavkem na švy 5 cm na záložky:
Prokličkujeme entlem okraje dílů, sestehujeme princesový šev, sestehujeme ramena, boky a sukně. Princesový šev se šije stejně jako jiné švy, jen je potřeba počítat se zaoblením a pasovými záševky (výběry). Doporučuji pečlivě stehovat. Pod patkou se svrchní látka natahuje a oděv je pak asymetrický. Vše rozžehlíme. Oděv vyzkoušíme a doladíme nepřesnosti. Pokud máme na předním díle zapínání, položíme jej vliselínem, zahneme do rubu a zažehlíme.

Na první zkoušku sestehujeme upravený spodní límec a pomocný límec z náhradního materiálu
Sestehujeme loketní záševek. zřasíme dolní okraj a sestehujeme do manžety, podlpažní kraje rukávu se sestehují po předním okraji rukávu.
Nastehování do průramku:
u snížených rukávových hlavic se neprovádí navolnění, všívají se do průramku s podloženou náramenicí.
Pokud při zkouškách vše vyhovuje, průběžně přešíváme na šicím stroji.
ZAČIŠTĚNÍ OKRAJE SUKNĚ
Každá látka má snahu se při šití natahovat, proto musíme okraj šatů a sukně znovu vyměřit. Zde budeme potřebovat pomoc další osoby. Stoupneme si na vyšší pevnou podložku (stůl, židle, schody, nižší rovný kus pevného nábytku) Druhá osoba měří výšku sukně, tj rozdíl mezi podložkou a okrajem oděvu od podložky vzhůru.
Na vyměřování spodního okraje může použít zcela jednoduchou pomůcku:
Mezi nábytkem natáhneme provázek nebo kousek vlny, který pokřídujeme. Pak se během našeho otáčení křída nanese ve stejné výšce oděvu.
VYBRANÉ STŘIHY:
e-shop zdarma

194,- Kč
Dostupnost: 10 dnů
e-shop zdarma

224,- Kč
Dostupnost: 10 dnů
e-shop zdarma

219,- Kč
Dostupnost: 10 dnů

návod ŠITÍ: overal

13. března 2017 v 19:49 | STŘIHY OTYLKA |  OVERAL
KATEGORIE STŘIHŮ:

SPOTŘEBA LÁTKY se liší podle velikosti a délky střihu, obecně ale platí:
1 x délka živůtku + 1 x délka rukávů + 1 x délka nohavice + 10 cm
podložení průkrčníku = 0,30 m na 70 cm šíře
2 potítka



Materiál s vlasem (samet, manžestr, froté, flauš...) stříháme PO vlasu - jenom manžestr a samet PROTI vlasu - to proto, abychom po čase neměli "vyleštěné" lokty po opírání.
Před započetím prací ještě základní rady:
1/ první verzi u nového, tj. nevyzkoušeného střihu vždycky šiju z obyčejné látky
2/ zkoušet, zkoušet, zkoušet...
3/ proštepovávat švy až po vyzkoušení a vyladění nepřesností. Každá postava má různé zaoblení a disproporce. Ty jsou potřeba upravovat až při šití.
Vypracovaný střih položíme na rub látky. Po obkreslení díly vystřihneme s přídavkem na švy 5 cm na záložky.
Prokličkujeme entlem okraje, sestehujeme záševky, sestehujeme ramena, boky a dolní část oděvu až po okraj. Přední a zadní díl spolu sešíváme lícem k sobě. Sešijeme i vnitřní stranu nohavic a po vyzkoušení a doladění nepřesností začistíme dolní okraj nohavic.
Pak vypracujeme průkrčník:
ZAPÍNÁNÍ průkrčníku je u střihu č. 2015 na 1 knoflíček:
U průkrčníku si vyměříme na zadním díle (nebo na předním) střed, kam umístíme zapínání a mírně nastřihneme asi 8 až 10 cm. Stejným způsobem si připravíme podložení předního a zadního dílu v oblasti kolem krku, tj. průkrčníku. Podložení by mělo sahat asi za 1/2 šiřky ramen (tovární výroba dělá podložení menší, ale pak má snahu se obracet ven) a velkým obloukem asi 10 cm pod rozparek zapínání. U tenkých látek podložení uděláme podložení větší, aby oděv byl kvalitně propracovaný a nebyly zbytečně vidět nehezké okraje a přechod látky...
Podložení zatím nemusíme nastřihovat v místě zapnutí a lícem přiložíme na líc svrchní látky. Prostehováním asi 1 cm od okraje obě látky spojíme, zkontrolujeme velikost a tvar průkčníku a sešijeme na stroji. Šít začínáme v místě budoucího zapínání a po dokončení švu, nastřihneme zapínací rozparek. Opět prostehujeme, zkontrolujeme tvar, vložíme látkové poutko na knoflíček a sešijeme na stroji. Pak obrátíme na líc, urovnáme kraje a můžeme proštepovat asi 3 mm od okraje. Stejným způsobem můžeme ozvláštnit i okraj kratších rukávů.

Nadpisy jsou proklikávací, podrobnější popis postupu prací najdete v článcích:

Některé overaly mají RUKÁVY:
nezaponeňte si označit pravý a levý rukáv, aby nedošlo k záměně a sestehujeme boky rukávu.
... ale může mít i LÍMEC
.... a KAPSY

Pokud při zkouškách vše vyhovuje, průběžně přešíváme na šicím stroji.

VÝBĚR STŘIHŮ:
e-shop zdarma

176,- Kč
Dostupnost: 10 dnů
e-shop zdarma

248,- Kč
Dostupnost: 10 dnů
Overal Stázička
střih a návod na šití
e-shop zdarma

277,- Kč
Dostupnost: 10 dnů
Overal Šimon / Simona
střih a návod na šití
e-shop zdarma

181,- Kč
Dostupnost: 10 dnů
Overal Vilík / Viola
střih a návod na šití
e-shop zdarma

182,- Kč
Dostupnost: 10 dnů

Další články


Kam dál